Ak. soch. Zdeněk Tománek (1958)  | Zdeněk Tománek studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (1973-1977, obor kamenosochařství u Jana Habarta), poté na Akademii výtvarných umění v Praze (1978-1984 u M. Axmana a S. Hanzíka). V letech 1986-1990 působil na AVU jako asistent, od roku 1990 učí na SUPŠ Uherské Hradiště.
Je členem UVU ČR, Asociace umělců medailérů ČR, Sdružení Q a Skupiny VM. Zdeněk Tománek je vyzrálou osobností současného českého sochařství. Během necelých dvou desítek let vytvořil pozoruhodné, vnitřně sourodé a názorově celistvé dílo. Medailérství zde však tvoří pouze malou část jeho autorské tvorby. Rozpětí tvůrčího zájmu je daleko širší. Zahrnuje kromě klasické sochařiny a medailérství také kresbu, malbu, realizace pro architekturu, reliéfy na zvony. Tománkovi je vlastní spíše monumentální projev v tradičním materiálu (kámen, bronz, dřevo) nebo v umělých hmotách (polyestery, laminát) než malé formáty.
Zejména jeho nové plastiky nebo členité sochařské kompozice (v reliéfu) jsou spíše prostorově rozbíhajícími se projekty, v nichž variabilně kombinuje a spojuje vybrané plastické prvky, fragmenty a struktury, které zvlášť vytváří, se základní modelační osnovou. Jsou křehké i pevné, dynamické, často v základním tvaru jednoduché se spoustou plastických detailů, s vlastní skrytou symbolikou a napětím vnitřních protikladů a kintrastů. Dráždí a vybízejí k dialogu. Nic nenapodobují, nepředstírají, je v nich výzva k přemýšlení o tvarech, které nesou skrytá poselství o člověku. Tvoří aktivní uměleckou paralelu k realitě formované přírodními procesy či současným civilizačním děním. |
)
)
)
)